• Irsko Aktuálně
  • Aktuálně z Irska
  • Kultura
  • Rozhovory
  • Tipy na výlety
  • Praktické informace
  • Poradna
  • Soukromá inzerce
  • Diskusní fórum
  • Odkazy
  • O stránkách
• Jedu do Irska
  • Poznáváme Irsko
  • Památky
  • Irská města
  • Mapa Irska
  • Fotoarchiv
  • Videoarchiv
• Práce a studium
  • Práce v Irsku
  • Studium v Irsku
  • Pracovně právní náležitosti a pravidla
  • Mzda, pracovní doba a dovolená
  • Registrace zaměstnanců, daně a sociální pojistné
  • Sociální zabezpečení
  • Zdravotní péče a pojištění
  • Ukončení pracovního poměru
  • Důležité adresy a telefonní čísla
  • Pracovní a jiné zkušenosti
• Zajímá mě Irsko
  • Základní údaje
  • Historie
  • Kultura
  • Sport
  • Jazyk
  • Gastronomie
• Irská republika
  • Irský stát
  • Ekonomika
  • Průmysl
  • Zemědělství
  • Doprava
  • Školství
  • Sociální politika, zdravotnictví
  • Energetika
  • Telekomunikace a masmedia
• Severní Irsko
  • Politický vývoj
  • Konflikt v severním Irsku
  • Politické strany
• Česko v Irsku
  • Krajané v Irsku
• Irsko v Česku
  • Kam za Irskem v ČR
  • Škola irských tanců
  • Irská hudba
  • Skupiny irských tanců
  • Irské hospody

---

---

Irský stát

• Irský stát
• Práva a povinnosti prezidenta
• Státní symboly
• Administrativní členění státu
• Státní svátky a dny volna

Během prvních dvou desetiletí po dosažení nezávislosti v roce 1922 proběhla konsolidace státních institucí a byla nastolena tradice politické stability. Ústava z roku 1937 a Zákon o Irské republice z roku 1948 zpřetrhaly poslední formální svazky Irska s Británií. Irsko zůstalo v průběhu druhé světové války neutrální a není členem žádného vojenského svazku.

Vláda

Irsko je parlamentní demokracií. Irské zákony vycházejí ze zvykového práva a z legislativy ustanovené parlamentem v souladu s ústavou. Směrnice Evropského společenství mají v Irsku právní moc.

Irská ústava stanovuje formu vlády a definuje práva a povinnosti prezidenta, obou komor Oireachtas (Parlamentu) a vlády. Ústava také definuje strukturu a pravomoci soudů a vytyčuje základní občanská práva.

Prezident je hlavou státu. v případě, že se o úřad prezidenta uchází více než jeden uchazeč, je prezident volen přímým lidovým hlasováním. Prezidentka Mary McAleese byla do svého úřadu zvolena v listopadu 1997 na období sedmi let.

Parlament se skládá ze dvou komor, z nichž jedna se nazývá Dáil Éireann (Dolní sněmovna) a druhá Seanad (Senát). Dáil má v současné době 166 členů. Členové Dáilu jsou voleni podle principu poměrného zastoupení na základě všeobecného hlasovacího práva. Volby se konají nejméně jednou za pět let. Mezi hlavních pět politických stran zastoupených v Dáilu patří Fianna Fáil, Fine Gael, Labour party, Progressive Democrats a Democratic Left.

V průběhu posledních dvaceti let se podobně jako v jiných evropských zemích stala normou koaliční vláda. Koalice se skládaly z jedné ze dvou největších stran, strany Fianna Fáil nebo Fine Gael, v kombinaci s Labour party, Progressive Democrats, nebo Democratic Left. Všeobecné volby, které se konaly v červnu 1997, vedly k vytvoření společné vlády strany Fianna Fáil a Progressive Democrats.

Výkonná moc je v rukou vlády nebo je vykonávána na základě jejího pověření a vláda se zodpovídá Dáilu. Titul předsedy vlády je Taoiseach; místopředseda vlády se nazývá Tánaiste. Taoiseach současné vlády je Bertie Ahern a Tánaiste je Michael McDowell.

Seanad má 60 členů, z nichž jedenáct je jmenováno Taoiseachem (předsedou vlády) a ostatní jsou zvoleni z celé řady profesí absolventy univerzit. Seanad může navrhovat nebo pozměňovat legislativu, ovšem Dáil má právo veškeré návrhy zákonů nebo novely zamítnout.

Saorstát Éireann - Svobodný irský stát

Generální guvernéři

• 1922–27 Timothy Michael Healy
• 1927–32 James MacNeill
• 1932–37 Donald Buckley

Předsedové výkonné rady

• 1922-32 William T. Cosgrave
• 1932-37 Éamon de Valéra

Poblacht na hÉireann - Irská republika

Uarachtáin (prezidenti):

• 1938-45 Douglas Hyde
• 1945-59 Seán T. O'Kelly
• 1959-73 Éamon de Valéra
• 1973-74 Erskine H. Childers
• 1974-76 Cearbhall Ó Dálaigh
• 1976-90 Patrick Hillery
• 1990-97 Mary Robinsonová
• 1997 Mary McAleeseová

Taoisigh (ministerští předsedové):

• 1937-48 Éamon de Valéra
• 1948-51 John A. Costello
• 1951-54 Éamon de Valéra
• 1954-57 John A. Costello
• 1957-59 Éamon de Valéra
• 1959-66 Seán Lemass
• 1966-73 Jack Lynch
• 1973-77 Liam Cosgrave
• 1977-79 Jack Lynch
• 1979-81 (březen) Charles Haughey
• 1981-82 (březen) Garret FitzGerald
• 1982 (březen-prosinec) Charles Haughey
• 1982 (prosinec) - 1987 (březen) Garret FitzGerald
• 1987-92 Charles Haughey
• 1992-94 (listopad) Albert Reynólds
• 1995-1997 John Bruton
• 1997 Bertie Ahern

Místní správa

Systém místní správy je realizován prostřednictvím 114 místních úřadů. Místní úřady zajišťují základní infrastrukturu, sociální a obecní služby a představují část demokratického sytému, která stojí nejblíže občanovi. Služby poskytované úřady místní správy sehrávají důležitou roli v ekonomickém a společenském životě státu a roční rozpočtové výdaje na ně vynaložené dosahují 3 mld. EUR neboli 5% HDP.

Mezi poskytované služby patří obecní byty, zajišťování dodávek vody a čištění odpadních vod, ochrana životního prostředí, územní plánování, plánování silniční sítě, protipožární ochrana, rekreační a společenské vybavení. Úřady místní správy jsou částečně financovány vládou a částečně z místních zdrojů, mezi něž patří výnosy z daní z motorových vozidel, poplatky z nemovitostí a místní poplatky např. za odvoz odpadu, nájemné, atd.

Existuje osm oblastních úřadů, jejichž členy jmenují úřady místní správy a jejichž úkolem je podporovat koordinaci veřejných služeb a monitorovat a poskytovat poradenství týkající se programů financovaných ze strukturálních a kohezních fondů EU.

Soudnictví

Irská ústava stanovuje, že spravedlnost bude sjednávána veřejně prostřednictvím soudů zřízených na základě zákona. Přestupky, které je možno řešit ve zkráceném soudním řízení a méně závažné občanskoprávní případy řeší okresní soud, kterému předsedá okresní soudce. Závažnější případy řeší obvodní soud, kterému předsedá soudce, který v případě trestních činů zasedá spolu s porotou ze dvanácti občanů. Nejzávažnější případy jsou předkládány vrchnímu soudu, kterému předsedá soudce. Při projednávání trestních činů zasedá soudce spolu s porotou a soud se nazývá ústřední trestní soud. Nejvyšším odvolacím soudem je nejvyšší soud, který je také konečným rozhodcem v otázkách týkajících se výkladu ústavy.

Policie a ozbrojené síly

V národní policii, An Garda Síochána, slouží téměř 11 000 mužů a žen. Komisaře An Garda Síochána jmenuje vláda. Komisař se zodpovídá ministru spravedlnosti, rovnosti a právní reformy, který je zase za policii odpovědný Dáil Éireann (Dolní sněmovně). Základní řízení a kontrola policie je v rukou komisaře, ten je však povinen řídit se nařízeními ministra spravedlnosti, rovnosti a právní reformy.

Policejní složky jsou s výjimkou některých speciálních jednotek neozbrojené. Od roku 1989 působila Garda Síochána v rámci misí OSN v Namíbii, Angole, Jugoslávii, EI Salvádoru, Kambodži, Kypru, Západní Sahaře, Somáfsku a Mozambiku. Kromě toho policejní síly působily pod vlajkou EU v bývalé Jugoslávii a jako pozorovatelé při volbách v Jižní Africe a Palestině.

Stálé ozbrojené síly, do nichž patří stálá armáda, námořnictvo a letectvo, čítají přibližně 11 800 mužů. Vojenská služba je dobrovolná. Existují také záložní síly o velikosti přibližně 15 500 mužů. v současné době probíhá program zásadní restrukturalizace a reorganizace, který v armádě zavede strukturu tří brigád. Irské ozbrojené síly mají rozsáhlé zkušenosti z mírových operací, kterých se pod záštitou OSN zúčastňují od roku 1958.

Nejdéle trvající mise probíhá v rámci organizace UNIFIL v Libanonu, kde v průběhu posledních dvaceti let působilo více než 26 000 vojenských jednotek. Irští vojáci také sloužili v rámci vojsk OSN v Somálsku, Kongu, Kambodži, EI Salvadoru, Afghánistánu, Kuvajtu a v mnoha dalších zemích. Pod vlajkou OSN působili také v bývalé Jugoslávii a v Rusku.