• Irsko Aktuálně
  • Aktuálně z Irska
  • Kultura
  • Rozhovory
  • Tipy na výlety
  • Praktické informace
  • Poradna
  • Soukromá inzerce
  • Diskusní fórum
  • Odkazy
  • O stránkách
• Jedu do Irska
  • Poznáváme Irsko
  • Památky
  • Irská města
  • Mapa Irska
  • Fotoarchiv
  • Videoarchiv
• Práce a studium
  • Práce v Irsku
  • Studium v Irsku
  • Pracovně právní náležitosti a pravidla
  • Mzda, pracovní doba a dovolená
  • Registrace zaměstnanců, daně a sociální pojistné
  • Sociální zabezpečení
  • Zdravotní péče a pojištění
  • Ukončení pracovního poměru
  • Důležité adresy a telefonní čísla
  • Pracovní a jiné zkušenosti
• Zajímá mě Irsko
  • Základní údaje
  • Historie
  • Kultura
  • Sport
  • Jazyk
  • Gastronomie
• Irská republika
  • Irský stát
  • Ekonomika
  • Průmysl
  • Zemědělství
  • Doprava
  • Školství
  • Sociální politika, zdravotnictví
  • Energetika
  • Telekomunikace a masmedia
• Severní Irsko
  • Politický vývoj
  • Konflikt v severním Irsku
  • Politické strany
• Česko v Irsku
  • Krajané v Irsku
• Irsko v Česku
  • Kam za Irskem v ČR
  • Škola irských tanců
  • Irská hudba
  • Skupiny irských tanců
  • Irské hospody

---

---

Irština – zadní dveře do Irska

08. 02. 2007 | Michal Boleslav Měchura | 6214 přečtení | počet komentářů: 3

Hned na začátku je třeba si vyjasnit, že irština opravdu není nářečí angličtiny, nýbrž zcela odlišný jazyk, který nemá s angličtinou o nic víc společného než třeba čeština. Společně s velštinou, skotskou gaelštinou a dalšími patří do rodiny keltských jazyků, a ty se všechny vyznačují hlavně tím, že už staletí zápasí o přežití.

Na rozdíl od angličtiny, která se na celém irském ostrově definitivně zabydlela až relativně nedávno, má irština v Irsku mnohem delší kořeny. Jazykem většiny obyvatel byla až do svého dramatického úpadku v 19. století. V dnešní Irské republice je irština podle ústavy prvním úředním jazykem a vyučuje se povinně ve všech školách, ale rodilých mluvčí existuje jen málo. Přítomnost irštiny ve veřejném životě je nepatrná.

Podle posledního sčítání lidu umí irsky více než 40 % obyvatel Irské republiky. Pouze necelých 10 % z nich ale uvedlo, že mluví irsky každý den. I toto číslo je pravděpodobně nadnesené a spíš než realitu odráží přání respondentů. Skutečný počet aktivních, rutinních uživatelů irštiny je neznámý, ale pohybuje se řádově v desetitisících až statisících.

Kdo jsou tito lidé a kde žijí? Tradiční základna irštiny se nachází na venkově, hlavně na západním pobřeží, v oblastech zvaných Gaeltacht. Gaeltacht je nespojitý soubor oblastí se zvláštním správním statutem, které se od zbytku země liší například tím, že pouliční značení bývá jen v irštině a nikoli dvojjazyčně, ve školách se vyučuje jen irsky, a podobně. Gaeltacht existuje ve víceméně nezměněných hranicích od 20. let 20. století dodnes, přestože se v něm od jeho založení hodně změnilo ve prospěch angličtiny. V dnešním Irsku se nachází mnoho regionů, které jsou oficiálně vedeny jako Gaeltacht, ale jazykově se nijak neliší od anglicky mluvícího zbytku země.

Veškeré snahy o obrození irštiny se během historie irského státu setkaly sice s velkou dávkou dobré vůle, ale také s neochotou cokoliv konkrétního podniknout. Pro většinu lidí je mluvení anglicky „normálnější“, hlavně na veřejnosti. Irština je pro většinu jazyk, který patří leda tak do úzkého rodinného kruhu, na venkov, nebo mezi militaristické vlastence typu IRA. Jsou i tací, kteří tvrdí, že irština je přežitek z minulosti, do moderní doby se nehodí a měla by se nechat v klidu vymřít.

Navzdory tomu všemu irština v posledních letech zažívá cosi, co se snad dá nazvat začátkem obrození – a odehrává se to nikoli na venkově, nýbrž ve městech. Hospodářský zázrak probudil v keltském tygru pocit hrdosti na sebe sama, ale i sebezpyt, a k tomu patří návrat k národnímu jazyku. Hlavně mezi městskými lidmi vzrůstá popularita irštiny jako jazyka, který už dávno není synonymem pro venkovskou zaostalost ani pro radikální nacionalismus a je relevantní k modernímu životu. Ve městech jako Dublin, Belfast a Galway dnes existují životaplné irsky mluvící komunity složené nikoliv ze staromilců zahleděných do minulosti, nýbrž z mladých, moderních lidí s nezávislým způsobem myšlení a zájmem o moderní kulturu. Zájem o irštinu roste i v zahraničí, hlavně v irských emigrantských kruzích v Americe, v Austrálii a konečně i v Británii a jinde v Evropě. Projevem nově nabitého sebevědomí je pro irštinu i to, že byla nedávno přijata jako 21. úřední jazyk Evropské unie (s platností od začátku roku 2007).

Budoucnost irštiny dnes tedy vypadá nadějněji než kdy jindy. A co to znamená pro nás, návštěvníky z ciziny? Kdo se hodlá v Irsku zdržet dlouhodoběji, neudělá chybu, když se naučí alespoň pár slov a vět irsky. Irština není pro Slovana o nic těžší, než třeba němčina. Přitom umět irsky a proniknout do irsky mluvících kruhů je skvělý způsob, jak poznat nové lidi, zažít něco nového a cítit se v Irsku vítaný, protože irsky mluvící komunita je obydlena veskrze přátelskými lidmi a irsky mluvící Neirové jsou v ní vítáni snad s ještě otevřenější náručí než domorodci. Irština jsou zadní dveře do Irska.

Výsledky sčítání lidu z roku 2002 (Irská republika)

Počet obyvatel starších tří let: 3 670 313
Z toho umí irsky: 1 570 894 (42.80 %) , mluví irsky denně: 339 541 (9.25 %)

Kde se naučit irsky (nebo to aspoň zkusit, ať vím, jaké to je)

V Dublinu:

• Ionad Buail Isteach, www.ionad.org/rang, kurzy zdarma pro cizince
• Gaelchultúr, www.gaelchultur.com, kurzy na všech úrovních

Týdenní nebo čtrnáctidenní kurzy v Gaeltachtu:

• Oideas Gael, www.oideas-gael.com, velmi oblíbené kurzy v hrabství Donegal
• Gael Linn, www.gael-linn.ie, letní kurzy, také v Donegalu
• idhreacht Chorca Dhuibhne, www.corca-dhuibhne.com, kurzy na poloostrově Dingle v hrabství Kerry

Jinde:

• Katalog kurzů na stránkách Foras na Gaeilge, www.gaeilge.ie
  

Michal Boleslav Měchura

počet komentářů: 3 | přidat komentář

Další projekt Loužecký.cz