• Irsko Aktuálně
  • Aktuálně z Irska
  • Kultura
  • Rozhovory
  • Tipy na výlety
  • Praktické informace
  • Poradna
  • Soukromá inzerce
  • Diskusní fórum
  • Odkazy
  • O stránkách
• Jedu do Irska
  • Poznáváme Irsko
  • Památky
  • Irská města
  • Mapa Irska
  • Fotoarchiv
  • Videoarchiv
• Práce a studium
  • Práce v Irsku
  • Studium v Irsku
  • Pracovně právní náležitosti a pravidla
  • Mzda, pracovní doba a dovolená
  • Registrace zaměstnanců, daně a sociální pojistné
  • Sociální zabezpečení
  • Zdravotní péče a pojištění
  • Ukončení pracovního poměru
  • Důležité adresy a telefonní čísla
  • Pracovní a jiné zkušenosti
• Zajímá mě Irsko
  • Základní údaje
  • Historie
  • Kultura
  • Sport
  • Jazyk
  • Gastronomie
• Irská republika
  • Irský stát
  • Ekonomika
  • Průmysl
  • Zemědělství
  • Doprava
  • Školství
  • Sociální politika, zdravotnictví
  • Energetika
  • Telekomunikace a masmedia
• Severní Irsko
  • Politický vývoj
  • Konflikt v severním Irsku
  • Politické strany
• Česko v Irsku
  • Krajané v Irsku
• Irsko v Česku
  • Kam za Irskem v ČR
  • Škola irských tanců
  • Irská hudba
  • Skupiny irských tanců
  • Irské hospody

---

---

Literatura

• Architektura a umění
• Film
• Hudba
• Literatura
• Tanec

Literatura v angličtině

Anglický jazyk dorazil do Irska během středověku, ve svébytnou literaturu se však vyvinul až v 18. století. Mezi první anglo-irské spisovatele, kteří dosáhli úspěchu, patřili satirici Jonathan Swift (1667-1745), autor Gulliverových cest (1726), politický myslitel Edmund Burke (1729-1997) a dramatici Oliver Goldsmith (1728-1974) a Richard Brinsley Sheridan (1751-1816).

Na tuto tradici navázal Oskar Wilde (1854-1900) a George Bernard Shaw (1856-1950), kteří napsali významné hry v anglickém jazyce. Bernard Shaw získal v roce 1925 Nobelovu cenu.

Irští spisovatelé byli ovlivněni vzrůstajícím zájmem o dávnou keltskou kulturu Irska. Především dílo Williama Butlera Yeatse (1865-1939) stálo u zrodu moderní renesance irské literatury. W. Yeatsovi byla v roce 1923 udělena Nobelova cena.

Yeats společně se svými přáteli Lady Gregory (1852-1932) a Edwardem Martynem (1859-1924) založil v Dublinu Národní divadlo a začal tvořit charakteristicky irskou anglicky psanou literaturu. Divadelní hra Playboy západního světa (The Playboy of Western Vllorld - 1907) dramatika Johna Millingtona Synge (1871-1909) dala irskému dramatu nový způsob vyjadřování.

James Joyce (1882-1941) opustil Irsko v prvních letech 20. století a většinu svého života strávil v Evropě, kde se stal průkopníkem v objevování nového prozaického stylu. Jeho encyklopedický román Odysseus (1922) popisuje život v ulicích Joyceova rodného města analogicky s Homérovou Odysseou a podrobně líčí jeden den ze života svých hlavních postav - Leopolda Blooma, jeho ženy Molly a Stephena Daedala. Joyceova parodická hravost inspirovala dílo Briana 0'Nolana - Flanna 0'Briena (1911-1966), který psal také v irštině.

Další dublinský exulant žijící v Paříži, Samuel Beckett (1906-1989), psal minimalistickým způsobem, často ve francouzštině. Jeho hra Čekání na Godota (1953) se stala klasikou 20. století. Beckettovi byla v roce 1969 udělena Nobelova cena.

Francouzští autoři se stali vzorem pro povídkáře Franka O'Connora (1903-1966) a Seana Ó Faolaina (1900-1991), kteří spojili evropský realismus s místní vypravěčskou tradicí a vytvořili tak moderní irskou povídku. Tato literární forma se dále rozvíjela pod perem Liama 0'Flahertyho (1896-1984), Mary Lavin (1912-1996), Johna McGaherna (nar. 1934), Williama Trevora (nar. 1928) a Bernarda MacLavertyho (nar. 1942).

Ke generaci básníků přicházející po Yeatsovi patřili velice odlišné talenty jako Patrick Kavanagh (1904-1967) nebo Louis MacNeice (1907-1963). Kavanaghův příklad inspiroval Seamuse Heaneyho (nar. 1939), jeho vize spasitelné moci poezie byla v roce 1994 oceněna Nobelovou cenou.

Mezi Heaneyho současníky patří také John Montaque (nar. 1929), Michael Longley (nar. 1939) a Derek Mahon (nar. 1941), kteří ve svých dílech pokryli témata od historických, pastorálních až k existenciálním a prozkoumali spletité problémy moderního Irska. Básnířky, mezi něž patří Eavan Boland (nar. 1945), Eiléan Ní Chuilleanáin (nar. 1942), Medbh McGuckian (nar. 1950) a Paula Meehan (nar. 1955), se staly výzvou irské literatury, již tradičně dominované básníky a spisovateli .

Z prozaiček to byly například spisovatelky Somervill a Ross (1858-1949; 1862-1915), Elizabeth Bovven (1899-1973) a Molly Keane (1904-1996), které se narodily do zanikajícího světa anglo-irské aristokracie a popsali jej. Jennifer Johnston (nar. 1930) a John Banville (nar. 1945) tento svět zase použili jako prostředí svých románů.

Život střední třídy poskytl spisovatelům nové téma počínaje Kate 0'Brien (1897-1974) a ze současných spisovatelů pokračuje Julií O'Faolain (nar. 1932), Colmem Tóibínem (nar. 1955) a Deirdrou Madden (nar. 1960). Známý tón černého humoru v irské literatuře zachycuje Patrick McCabe (nar. 1955), píšící o životě na maloměstě.

Relativně temné ladění, s kterým se setkáme v knihách zmiňovaných spisovatelů a spisovatelek, nenajdeme v romancích Maeve Binchy (nar. 1940), které se setkávají se širokým čtenářským ohlasem a zahájily v irské literatuře nový trend. Do dalšího směru Ize zařadit úsečné dialogy dublinského rodáka Roddyho Doyla (nar. 1958), za něž si jejich autor vysloužil Bookerovu cenu a které baví čtenáře po celém světě. v Americe žijící Ir, Frank McCourt, získal Pulitzerovu cenu za knihu svých vzpomínek na dospívání v Irsku, Angela's Ashes (Angelin popel).

Pokud je realismus základem irského románu, pak síla irského dramatu spočívá v experimentu, jak to dokazují hry Briana Friela (nar. 1929), Toma Kilroye (nar. 1934), Toma Murphyho (nar. 1935), Franka McGuinnesse (nar. 1953), Sebastiana Barryho (nar. 1955), Mariny Carr (nar. 1965) a Martina MacDonagha (nar. 1971), jehož hra The Beauty Queen of Leenane (Královna krásy z Leenane) si na sklonku 90. let získala mezinárodní uznání. Ve hrách těchto autorů se mísí satira a černá komedie s nefalšovanou lyrickou citlivostí a výsledkem je divadlo na pomezí fantazie a reality.

Literatura v irštině

Literatura psaná ve staré irštině pochází již ze 6. století. Hrdinské ságy popisují činy mýtických válečníků Cú Chulainna a Fionna. z tohoto období se dochovala i lyrická a tradiční poezie. v raně moderním období (1250-1650) cvičily světské školy básníky (filidh) ve skládání krásných veršů. v 17. století však galské zřízení zaniklo, irští básnící ztratili své ochránce a jejich bardská literatura byla vytlačena. Nahradila ji rozsáhlá populární romantická literatura, v ní se však irští spisovatelé spíše než na líčení činů starých válečníků soustředili na popisování galské civilizace.

Moderní spisovatelé jako Patrick Pearse (1879 1916) i Pádraic Ó Conaire (1883-1928) otevřeli irskou literaturu evropským vlivům. k významným spisovatelům a básníkům moderní doby patří Liam Ó Flaitheartaigh (1897-1984), Máirtín Ó Cadhain (1906-1970), Seosamh Mac Ghrianna (1901 1990), Máirtín Ó Díreáin (1910-1988), Seán Ó Ríordáin (1916-1977), Máire Mhac an tSaoi (nar. 1922) a Sean Ó Tuama (nar. 1926).

Ačkoliv spisovatelů, kteří psali dramata, není mnoho, k irsky píšícím dramatikům patří např. Douglas Hyde (1860-1949), který se později stal prvním prezidentem Irska, a Brendán Behan (1923-1964), který psal nejen irsky, ale i anglicky, podobně jako Pearse a Ó Flaitheartaigh.

K nejvýznamnějším současným tvůrcům se řadí Micheál Ó Siadhail (nar. 1947), Liam Ó Muirthile (nar. 1950), Nuala Ní Dhomhnaill (nar. 1952), Áine Ní Ghlinn (nar. 1955) a Cathal Ó Searcaigh (nar. 1956). Ročně vychází v irském jazyce přes sto nových titulů a velmi oblíbené jsou knížky pro děti.

Spřátelené projekty: