• Irsko Aktuálně
  • Aktuálně z Irska
  • Kultura
  • Rozhovory
  • Tipy na výlety
  • Praktické informace
  • Poradna
  • Soukromá inzerce
  • Diskusní fórum
  • Odkazy
  • O stránkách
• Jedu do Irska
  • Poznáváme Irsko
  • Památky
  • Irská města
  • Mapa Irska
  • Fotoarchiv
  • Videoarchiv
• Práce a studium
  • Práce v Irsku
  • Studium v Irsku
  • Pracovně právní náležitosti a pravidla
  • Mzda, pracovní doba a dovolená
  • Registrace zaměstnanců, daně a sociální pojistné
  • Sociální zabezpečení
  • Zdravotní péče a pojištění
  • Ukončení pracovního poměru
  • Důležité adresy a telefonní čísla
  • Pracovní a jiné zkušenosti
• Zajímá mě Irsko
  • Základní údaje
  • Historie
  • Kultura
  • Sport
  • Jazyk
  • Gastronomie
• Irská republika
  • Irský stát
  • Ekonomika
  • Průmysl
  • Zemědělství
  • Doprava
  • Školství
  • Sociální politika, zdravotnictví
  • Energetika
  • Telekomunikace a masmedia
• Severní Irsko
  • Politický vývoj
  • Konflikt v severním Irsku
  • Politické strany
• Česko v Irsku
  • Krajané v Irsku
• Irsko v Česku
  • Kam za Irskem v ČR
  • Škola irských tanců
  • Irská hudba
  • Skupiny irských tanců
  • Irské hospody

---

---

Ukončení pracovního poměru

Zákony o Neoprávněném Ukončení Pracovního Poměru z roku (The Unfair Dismissals Acts) 1977 a 2001 vymezují práva a postupy při propuštění ze zaměstnání. Všeobecně platí, že pokud chce pracující vznést obvinění z neoprávněného propuštění podle těchto zákonů, musí mít u svého zaměstnavatele odpracováno nejméně 12 nepřerušených měsíců.

V případě zaměstnání zprostředkovaného agenturou, je předmětem sporu o neoprávněném propuštění zaměstnavatel - nikoliv zprostředkovatel.

V případě, že k propuštění dojde částečně nebo plně na následujících základech, pracovník nemusí mít odpracováno 12 měsíců:

• pracovníkovo členství v odborového svazu nebo zapojení se do jeho činnosti;
• nároky, budoucí nároky nebo práva, která pracovník uplatňuje nebo hodlá uplatňovat v souladu se Zákonem o Minimální Mzdě z roku (The National Minimum Wage Act) 2000;
• těhotenství, porod, kojení (a další podobné případy);
• zaměstnancovo uplatnění nebo plánované uplatnění zaměstnaneckých nároků v souladu se Zákonem na Ochranu Mateřství z roku (The Maternity Protection Act) 1994, Zákonem o Volném Čase při Adopci z roku (The Adoptive Leave Act) 1995, Zákonem o Volném Čase při Péči o Dítě z roku (The Parental Leave Act) 1998 nebo Zákonem o Volném Čase při Pěstounské Péči z roku (The Carer's Leave Act) 2001

Pokud zaměstnavatel nemůže důkladně podložit důvody pro propuštění, propuštění lze považovat za neoprávněné. Propuštění je oprávněné v případě, že je částečně nebo plně založeno na jednom z následujících faktorů:

• vaše schopnosti, kompetence či kvalifikace pro danou práci;
• nesprávné chování (v případě kterého může být důležité kárné řízení);
• nadstav zaměstnanců;
• situace, ve které by pokračování vašeho zaměstnání bylo v rozporu s jinými právními požadavky;
• kde existují jiné pádné důvody.

Potvrdí-li Zmocněnec pro Zaměstnanecká Práva (Rights Commissioner) nebo Odvolací Soud pro Pracovně-Právní Záležitosti (Employment Appeals Tribunal), že vaše propuštění proběhlo bez pádného důvodu, bude automaticky považováno za neoprávněné. V souladu se Zákony o Neoprávněném Ukončení Pracovního Poměru může Soud Pracovně-právních vztahů považovat přerušený pracovní vztah za trvající, pokud nabude dojmu, že zaměstnavatel vědomě přerušil službu zaměstnance s úmyslem vyhnout se odpovědnosti v rámci Zákonů o Neoprávněném Ukončení Pracovního Poměru.

Způsob podání stížnosti: v souladu se Zákony o neoprávněném propuštění mohou pracovníci předložit svou stížnost Zplnomocněnci pro Zaměstnanecká Práva (Rights Commissioner) nebo Pracovnímu Tribunálu (Employment Appeal Tribunal). Příslušné formuláře jsou k dispozici na Informačním Oddělení Zaměstnaneckých Práv (Employment Rights Information Unit).

Minimální výpovědní lhůta (Minimum Notice)

Zákon o Minimální Výpovědní Době z let (The Minimum Notice Acts) 1973 až 2001 stanoví, že každý zaměstnance, který setrvá v pracovním poměru se svým zaměstnavatelem po dobu 13-ti týdnů nebo déle, má před ukončením pracovního poměru nárok na minimální výpovědní lhůtu. Tato lhůta má trvání od jednoho do osmi týdnů, podle délky pracovního poměru. Zaměstnavatel, který není schopen zabezpečit odpovídající minimální výpovědní lhůtu předem může zaměstnance finančně kompenzovat. Zaměstnanec má nárok na následující výpovědní lhůtu:

• pracovní poměr od 13 týdnů do dvou let = týdenní výpovědní lhůta
• od dvou do pěti let = dvoutýdenní výpovědní lhůta
• od pěti do deseti let = měsíční výpovědní lhůta
• od deseti do patnácti let = šestiměsíční výpovědní lhůta
• nad patnáct let = osmiměsíční výpovědní lhůta
• Pokud není smlouvou stanoveno jinak, zaměstnanec, který má odpracováno 13 týdnů ve svém současném zaměstnání, je povinen dát před rozvázání pracovního poměru zaměstnavateli týdenní výpovědní lhůtu.

Způsob podání stížnosti: Pracovníci, v jejichž případě nebyla před rozvázáním pracovního poměru dodržena minimální výpovědní lhůta nebo vyplacena finanční kompenzace, mohou svou stížnost postoupit Odvolacímu soudu pro pracovně-právní záležitosti (Employment Appeals Tribunal). Příslušný formulář je k dispozici na Informačním Oddělení Zaměstnaneckých Práv (Employment Rights Information Unit).

 

Upozornění

Informace na této straně pochází z různých zdrojů, především z Internetu a slouží k získání základní představy o práci v Irsku a věcech s ní souvisejících. Ověřte si prosím aktuálnost údajů a informací u patřičných institucí. Autor stránek Irsko Aktuálně nemůže ručit za správnost. Rovněž nenese odpovědnost za škody vzniklé využitím těchto informací.