Hlavní strana » Zajímá mě Irsko » 19. století

19. století

Devatenácté století

Daniel O´Connell

Tento schopný politik a agitátor byl členem přehlížené skupinky irských politiků, kteří zasedali v britském parlamentu od roku 1801. Daniel O´Connell byl katolický, ve Francii vzdělaný advokát. Roku 1829 byl zvolen do parlamentu, i když jeho vyznání to neumožňovalo. Britská vláda však ustoupila vzrůstajícímu tlaku irských katolíků a zrušila všechna omezení, která se jich týkala. Tím vstoupil O´Connell od historie jako "Osvoboditel".

Poté se pokusil o znovuzaložení dublinského parlamentu. Pořádal proto masová shromáždění, která měla takový ohlas, že se britská vláda začala O´Connella obávat. Zakázala mu tábor lidu chystaný v Clontarfu (místo, kde Brian Ború porazil Vikingy), O´Connell dostal strach a tábor zrušil. Ocitl se tak pod palbou kritiky, která nenapravitelně poškodila jeho autoritu v irském politickém životě.

Velký hladomor

V letech 1845-1851 sužovaly Irsko rozsáhlé vlny hladomoru, kterými nejvíce trpěly části Irska obývané irsky hovořícími lidmi. Velký podíl na tom měl konec napoleonských válek roku 1815. Většina polí založená kvůli obživě vojáků ve válce byla zrušena, mnoho lidí ztratilo práci a stali se závislými na bramborách ze soukromých políček. Když plíseň zničila úrodu brambor, lidé přišli o jediný zdroj potravy. Následovaly vlny emigrace do Británie a Ameriky, jež spolu s hladomorem snížily počet obyvatelstva z osmi na šest a půl milionu. Záchranné akce britské vlády byly neplánované a často chaotické, dodnes nalezneme na irském ostrově řadu tzv. lire na mine ( kukuřičných silnic), které nikam nevedou a které nechávala stavět britská vláda a platila dělníkům dávkami kukuřičné mouky. Pomoc také šířili protestanti, kteří s ní rozdávali i své náboženské traktáty. Někteří z katolíků opravdu přestoupili na jejich víru a byli za to pohotově nazváni polívkáři (podle polévek, jež protestanté rozdávali).

Způsob, jakým Britové řešili irskou katastrofu, rozhodně nepřispěl k vzájemným bezproblémovým vztahům mezi národy. Téměř naprostá ignorace britské vlády k problémům Irska vedla v dalších letech k vlnám emigrací, po kterých se počet obyvatel v Irsku ustálil na počtu 4,4 milionu.

Fenian Broderhood (Feniánsé bratrstvo)

Většina emigrantů směřovala do Ameriky. Zde založili revoluční organizaci Fenian Broderhood (Feniánské bratrstvo) brzy přejmenované na Irish Republican Broderhood (Irské republikánské bratrstvo, IRB), z něhož vyrostla Irish Republican Army (Irský republikánská armáda, IRA).

Feniáni brzy pronikli do britské armády a námořnictva a v roce 1867 se pokusili o povstání. Byli však rychle potlačeni. Jejich hlavním cílem bylo zbavit se Britů a nastolit samostatnou irskou vládu. Avšak ve svých cílech zcela ignorovali sociální složku, jejíž přítomnost jim mohla zajistit širší masovou podporu. Hledali proto záštitu organizace, která by se těmito problémy zabývala. Brzy ji našla v Land League (Pozemkové lize), která se snažila o zpětné získání Cromwellem zabavené irské půdy.

Land League (Pozemková liga)

Vůdcem Land League byl statkář protestantského původu Charles Stuart Parnell, kterému se díky spojení s militantní IRA podařilo vyhrát válku o pozemky proti Británii pouze s několika násilnými incidenty. Parnell byl velmi chytrý vyjednavač a jeho taktiku se stal bojkot. Toto nové slovo později přešlo do mnoha jiných jazyků. Taktika bojkotu byla poprvé použita proti kapitánu Boycottovi, správci statku v hrabství Mayo. Taktika znamenala to, že členové Land League nebudou vést obchodní ani jiné styky s žádným člověkem, který je s Land League ve sporu.

Hlavním bodem programu Land League bylo rozdělit pozemky velkých statkářů mezi místní obyvatelstvo. League se zasadila o vznik několika zákonů, podle nichž byla taková půda vykoupena a rozdělena mezi původní nájemce. Parnell začal být nazýván "nekorunovaným králem Irska". Na vrcholu své kariéry se ale dostal do sporu s katolickou církví a později i s britskou vládou pro svůj poměr s vdanou Kitty O´Shea. Byl nucen opustit politický život a v roce 1891 náhle zemřel. Feniáni mu vystrojili honosný pohřeb a nechali ho pochovat v blízkosti hrobky O´Connella na hřbitově Glasnevin v Dublinu. Nápis na jeho hrobu zní:"Dá li se národ na pochod, nikdo jej nezastaví."

Po jeho smrti nastala stagnace politického života a zavládl pocit beznaděje, který výborně zachytil ve svých dílech irský spisovatel James Joyce.


Uživatelský účet

   Registrace

Zapomněli jste heslo?

Soukromá inzerce

poptávka bydlení
Hledam bydleni v Dublinu 11....

Diskusní fórum

20.09. - Springfiedcrewmas sive.net
Zdravicko. 29. zari se kona Hip Hopova party ve Voodoo Lounge Dublin.
...

19.09. - Springfiedcrewmas sive.net

Zdravim vsechny priznivce elektronicke muziky zijici v Dublinu a Ir...

05.07. - Naléhavě potřebujete peníze? M
Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci!
Jste v současn...

22.06. - Zdravotnictví/ Farmacie
Dobrý den, má někdo zkušenost s prací lékárníka v Irsku? Jak se díva...

07.06. - Nabidka prace kuchare
Dobry den,
Nabizime praci kuchare/kucharky v Czechinn, temple bar, Dub...

26.05. - Seznamka / Zoznamka
Zdravím všechny pozitivní lidičky :)
19.6. Odlétám na rok do Irs...


Copyright © Martin Loužecký, 2009—  |  O stránkách Irsko Aktuálně