Hlavní strana » Rozhovory » Programátorem v Irsku - snadno a rychle?

Programátorem v Irsku - snadno a rychle?

07. 12. 2006 | Jana Strýčková | 14736 přečtení | počet komentářů: 25

Pavel Jetenský vystudoval Informační management na univerzitě v Hradci Králové. Pět let pracoval ve svém oboru v ČR, od května 2005 žije v Irském Dublinu, kde pracuje na projektu pro British Telecom. 
Osmadvacetiletý Ing. Pavel Jetenský získal hned po příjezdu do Dublinu práci v IT oboru. Jak se mu to podařilo a jaké byli jeho začátky v Irsku vyzrazuje v tomto rozhovoru.

Pavle, proč jste se rozhodl pro Irsko?

S přítelkyní Lenkou jsme přijeli v květnu 2005. Odjet do zahraničí byl původně její nápad. Já jsem se toho pořádně chytil až v okamžiku, kdy jsem na internetu našel platy irských programátorů (mezi 30 000–60 000 € ročně). V Čechách mi nevyhovovala monotónní každodenní práce v kanceláři, chtěl jsem více svobody. A spočítal jsem si, že peníze vydělané do zásoby v Irsku mi umožní změnu. To jest pracovat po návratu jenom občas jako soukromník. Získat hodně volného času, o němž můžu rozhodovat, jak ho prožít.

Tak uvažovalo asi hodně lidí, kteří se rozhodli zkusit štěstí v zahraničí. Jaké byly vaše začátky tady v Dublinu?

Přes měsíc jsme bydleli po hostelích, kolem 8-12 lidí na pokoji. Práci jsem
hledal dva měsíce a hledání mi zabralo tak 6 hodin denně. Hledal jsem pouze
práci v oboru, byl jsem v kontaktu s 18 pracovními agenturami a 31 jejich agenty.
Abych se v tom množství kontaktů, e-mailů a telefonátů neztratil, zorganizoval
jsem si všechno do malé databáze. Bylo to pro mě dost stresující, ale hodně
se nám ulevilo, když Lenka po dvou týdnech sehnala práci. Pak již bylo jasné,
že bude na nájem a že se nevrátíme s prázdnou.

Přijet a hned získat práci v oboru! Jak se vám to podařilo?

Na finálním interview mi nejvíc pomohli reference, které jsem si ještě v Čechách sám napsal, přeložil do angličtiny a nechal podepsat od bývalých šéfů. Pak jsem výtisk zalil do fólie, aby se mi nezničil. Obsahuje řadu pozitivních slovních hodnocení, např. „Self-reliant chief programmer of simple project that he succeeded to proceed into the victorious finish.” Směje se.

Kromě referencí mi ještě pomohly informace z Internetu o manažerovi, který mě přijímal. „Náhodou“ jsem je měl položené na stole (spolu s informacemi o firmě)a jemu to zjevně udělalo dobře.

Co byl tedy největší problém? A naopak, zažil jste nějaké příjemné pracovní překvapení?

Největší problém jsem měl s jazykem, irská angličtina zní totiž naprosto jinak než ta britská, kterou jsem se učil ve škole a z BBC. Několik prvních porad jsem nerozuměl ani slovo, tak jsem se jenom smál, když se smáli ostatní a jinak jsem dělal, že tam nejsem. Naštěstí se mě nikdo na nic neptal, tak na to nepřišli.

A co mě příjemně překvapilo? Na první firemní oslavě v hospodě nám jeden z kolegů nosil stále nová a nová piva. Později jsem se dozvěděl, že to je výkonný ředitel firmy. Nemyslím si, že by se mi tohle stalo v Čechách...

Můžete nám tedy prozradit, na čem pracujete? Jak vypadá váš pracovní den?

Pracuju jako J2EE programátor na GIS projektu pro British Telecom. Aplikace
zobrazuje na mapě pozice lidí, kteří mají u sebe mobil nebo PDA. Pracuju 8,5 hodin denně, v čemž je hodina na oběd. Musím říct, že pracovní tempo je mnohem menší než v Čechách. Za rok a půl pamatuju asi jen dva dny, kdy jsem zůstal přesčas. V mojí bývalé firmě takových dnů byla víc než třetina.

Irští kolegové mají sice pomalejší pracovní tempo, ale zato se v pracovní
době skoro nevěnují osobním věcem. To my Češi klidně dvě hodiny promailujeme a když se blíží šéf, rychle přepínáme do „správné“ aplikace. Taky mě překvapilo, že čtvrt hodiny po začátku pracovní doby jsem často v kanceláři první.

Jak si stojí finančně softwarový programátor ve srovnaní s podobnou prací v ČR?

Budu porovnávat čistý příjem – tady vydělávám tři a půl krát tolik. Tohle
porovnání je trochu zkreslené, protože v Čechách jsem měl již senior pozici,
kdežto tady jsem nastupoval jako junior (J2EE technologii jsem se doučoval až
tady v Irsku). Za druhé v Čechách jsem pracoval v Hradci, kde jsou platy nižší
než v Praze. S přítelkyní dohromady ušetříme asi sto tisíc korun měsíčně.  

Žijeme ale velmi skromně, nosíme oblečení, co najdeme v parcích... (Zase se směje a nejsem si jistá, nakolik si dělá srandu). Skoro vůbec nechodíme do hospod. Místo toho rádi jezdíme s dobrovolníky pracovat do přírody, třeba opravujeme turistické stezky ve Wicklow, nebo pečujeme o různé parky a lesy v Dublinu a okolí. Taky chodím do výborného Whitefriar Aikido klubu na Baggot Street. Více o našem irském dobrodružství najdete na http://jetensky.net/irsko.

Plány do budoucna máte jistě taky přesně naplánované.

Kdybychom ještě nechtěli našetřit nějaké peníze, asi bychom se už vrátili. Takhle tu budeme asi do konce roku 2007. V práci jsem se zasekl na podřadných úkolech, takže uvažuji o změně. Třeba nějaký jednoroční kontrakt. Kontrakty jsou asi o 1/3 lépe placené a třeba bych později mohl v práci pokračovat z Čech. 

Ing. Pavel Jetenský působí jako člověk, který má přehled o své profesi a pevné názory na vše kolem sebe. Poprosila jsem ho o nějakou radu pro Čechy a Slováky, kteří by chtěli pracovat v oboru softwarového inženýrství a celkově si chtěli zlepšit životní úroveň tady v Irsku.

1. Do Irska jeďte se přítelkyní/přítelem. Sníží se vám stres, riziko neúspěchu,
náklady na bydlení. Také na všechny běžné úkoly spojené s odjezdem a s
hledáním práce budete dva.

2. Vykašlete se na pracovní agentury, hledejte přímo na Googlu (např. „java
developer Dublin ~vacancy“). V IT oboru většina firem inzeruje volná místa i
na vlastních stránkách. Vyřizování práce přes agenturu celý proces velmi zkomplikuje a prodlouží. Zaměstnavatel navíc ještě musí agentuře zaplatit v
případě, že vás přijme. Agentury také tají jeho jméno a kvůli vysoké konkurenci spolu soupeří i nekalými praktikami.

3. Přivezte si z Čech notebook. Ušetříte za Internet při hledání práce, protože e-maily si v klidu přečtete a napíšete doma. V Dublinu doporučuju třeba Indys Caffe na Wellington Quay.

4. Z Čech se dá nyní do Irska telefonovat na pevné linky zadarmo, stáhněte si na to program podobný Skypu - Voipcheap.com. Je možné volat i z Irska do Čech, limit je 300 minut týdně.

5. Pro přípravu k Interview můžete použít můj trenažér na otázky. Jde o Excel
tabulku, která vám náhodně pokládá interview otázky s nápovědou, jak nejlépe odpovědět. Stáhnout můžete na http://jetensky.net/download.

Jana Strýčková

počet komentářů: 25 | přidat komentář


Uživatelský účet

   Registrace

Zapomněli jste heslo?

Soukromá inzerce

poptávka různé
Dobry den, v mesici unoru pristiho roku jedu na sest mesicu...

nabídka bydlení
Dobry den poradi mi nekdo ohledne invalidniho duchodu z irska...

Diskusní fórum

01.11. - Zdravotní pojištění
Dobry den poradi mi nekdo s invalidnim duchodem z irska?Pracovala jsem tam 9 ...

20.09. - Springfiedcrewmas sive.net
Zdravicko. 29. zari se kona Hip Hopova party ve Voodoo Lounge Dublin.
...

19.09. - Springfiedcrewmas sive.net

Zdravim vsechny priznivce elektronicke muziky zijici v Dublinu a Ir...

05.07. - Naléhavě potřebujete peníze? M
Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci!
Jste v současn...

22.06. - Zdravotnictví/ Farmacie
Dobrý den, má někdo zkušenost s prací lékárníka v Irsku? Jak se díva...

07.06. - Nabidka prace kuchare
Dobry den,
Nabizime praci kuchare/kucharky v Czechinn, temple bar, Dub...


Copyright © Martin Loužecký, 2009—  |  O stránkách Irsko Aktuálně