Tanec

Tanec

Irský tanec se do společenského povědomí dostal zejména díky show Riverdance a Lord of the Dance. Tyto show ale představují jen jednu z forem irského tance a to formu, která díky technickým možnostem, producentským technikám a propagaci dotáhla původně lidovou zábavu na prkna světového show businessu. Netřeba zdůrazňovat, že pohled na rytmicky přesný step a harmonicky vybroušené pohyby na jevišti při podmanivé hudbě vyvolávají v zásadě dvě reakce: jedni se vydávají na v našich podmínkách strastiplnou cestu hledání, jak se přiblížit této dokonalosti, druzí rezignují.

Irská taneční kultura je ve svém jádru bohatým gobelínem protkaným sólovými a společenskými tanci, které přímo odrážejí některé formy a pohyby stepových a setových tanců a odrážejí i jiné aspekty, než které zdůrazňují ceilí tance. z hlediska historického vývoje i struktury se dnes všeobecně rozlišují irské tance na stepové, ceilí a setové.

Ceilí Dancing

Ceilí tance reprezentují neformální tradici tance, která je známá většině lidstva již od prehistorie. Mnoho z nich je stavěno jako tance s mečem, kolové tance, řadové tance, postupové tance. Normané se okolo 11. století zasloužili o zavedení kruhového tance v Irsku. "Rince fada (Dlouhý tanec) je v podstatě z rodiny tanců, z nichž jeden byl koncem 17. století popsán tak, že je předváděn třemi osobami pohybujícími se vedle sebe a každá drží konec bílého kapesníčku, následované zbytkem tanečních párů. Na konci 19. století zničilo hnutí za národní obrození v Irsku tančení těchto tanců natolik, že když se je An Comisiun le Rinci Gaelacha rozhodla znovu vzkřísit v roce 1920, byly už ztraceny a musely být kodifikovány jako nové tance. Tato společnost vydala publikaci Ár Rinncidhe Fóirne, která shrnuje 30 ceilí tanců, z nichž mnohé mají známé autory. Například The Rakes of Mallow byl zkomponován na jednom ceilí večeru v Irish College v Omeathu, Co. Louth panem tAthair Lorcan O Muiri na počátku 30. let 20. století, neboť na tomto večeru počet dívek byl výrazně vyšší než přítomných tanečníků. v Ceilí tancích je kladen důraz na výšku, otočky, tanec na špičkách, napnutí nohou a chodidel, dlouhé vytažení těla a rychlé pohyby, které se také objevují ve step tancích. Nevyskytuje se zde rytmizování dolními končetinami.

Samotné slovo "ceilí" je odvození od "le cheile", což původně znamená shromáždění sousedů v domě jednoho z nich k popovídání a společnému strávení večera. tyto večery byly posléze doplněny o zpěv, hudbu a tanec. Takto pojatým večerům předcházelo večerní tancování na křižovatkách (cross-roads), dnes bychom to nazvali spíše tancováním na návsi. Tyto večery se konaly obvykle v neděli večer. Po každém tanci se střídali taneční partneři, takže v párových tancích spolu mohli tancovat partneři, kteří nebyli sezdáni, ba ani nemuseli být zasnoubeni a ani nemuselo jít o vážnou známost. Toto však vadilo kněžím, kteří nad podobnou zábavou ztráceli kontrolu a tak v mnohých farnostech po celém Irsku byly tyto taneční večery ve vnějším prostoru zakázány. Došlo tedy k tomu, že se tyto a podobné zábavy přesunuly do vnitřku domů. Taneční mistři v této době pro udržení zájmu přišli s širokou škálou tanců: kruhové (Round), řadové (Long) a čtvercové (Square). Objevuje se krok, tzv. side-step, který je naprostým unikátem, neboť se nevyskytuje v žádné jiné taneční kultuře mimo Irska. Postupem doby došlo k organizování ceilí jako veřejné akci. Paradoxní je, že první veřejné ceilí se nekonalo v Irsku, ale v Londýně. To bylo 30. října 1897.

Step Dancing / Solo Dancing

Stepové tance se začaly vyvíjet poté, co se v 18. století objevili irští taneční mistři. Taneční mistři cestovali od města k městu ve společnosti dudáka nebo houslisty, učili základní taneční kroky ty, které to zajímalo a byli schopni zaplatit. Těšili se velké vážnosti a respektu. Jejich příchod byl velikou událostí a dalo se předpokládat, že město či vesnice ožije hudbou a tancem na několik týdnů. Každý taneční mistr měl svoji oblast a nepřipadalo do úvahy, že by překročil se svým uměním její hranice. Ženy a muži v této době netancovali stejné kroky. Taneční kroky zpravidla obsahovaly rytmizování chodidly, tzv. treble nebo batter, ale to bylo tradičně určeno mužům-tanečníkům. v soutěžích taneční mistři předváděli ukázky tanečních kroků na desce stolu či podobně malém prostoru. Omezený prostor byl vnímán jako velmi důležitý znak tohoto stylu. Největší poklonou, jakou jste mohli tanečnímu mistrovi složit, je prohlášení, že by "mohl tančit na spodku talíře".

Stepový tanec se stal základem budoucích soutěží a šampionátů, které probíhají po celém Irsku a v USA. Kolem roku 1920 proběhla kodifikace, která definovala moderní stepový tanec a poskytla metodiku pro hodnocení v soutěžích. Původní taneční styl (sean-nós), který pro stepové tance zdůrazňoval uzavřenou formu a postoj - nohy u sebe, žádné vysoké kopy, málo nebo žádné otočky a samozřejmě žádné pohyby v prostoru, se v průběhu 50. a 60. let našeho století změnil. Tancovalo se na nákladních autech, potom malých jevištích, pak velkých jevištích, začaly se předvádět kroky v prostoru, "sedmičky" a "trojky", otáčky, kopy a další prvky, které proměnily původní stepový tanec v moderní irský tanec, jako ho dnes presentují skupiny zejména irských a amerických tanečníků na světových pódiích.

Set Dancing

Irské setové tance jsou vývojovými potomky čtverylek, které se koncem 18. a začátkem 19. století tančily na francouzském dvoře, ve Skotsku, Anglii, Španělsku a Portugalsku. Tyto tance do Irska přinesli a vyučovali první taneční mistři, kteří je přizpůsobili irské tradiční hudbě, propracovali je a upravili tak, aby ukázali své taneční umění. Postupem doby se v různých oblastech Irska začaly tancovat místní setové tance, které měly návaznost na místní hudební kulturu. Zatímco ceilí tance měly v celé zemi univerzální platnost, setové tance se místně lišily. v těch částech země, kde se udržovalo pevné pouto tradice, se setové tance dochovaly do současné doby v živé formě. Nová vlna popularity setových tanců se objevuje v 80. a 90. letech 20. století. v současné době můžeme napočítat přibližně 100 různých setových tanců sesbíraných v různých částech Irska. Setové tance jsou populární i v různých oblastech Evropy, v Americe, v Japonsku a jejich výskyt lze srovnat s popularitou skotských country tanců, o jejichž uchování a šíření se stará Royal Scottish Country Dancing Society se sídlem v Edinburghu.

Setové tance se tančí ve čtyřech párech většinou uspořádaných po stranách čtverce. Každý tanec se skládá z několika figur. Setové tance se obecně vyhýbají skokům, kroky připomínají šourání, při swingu se zpravidla uplatňuje klasické držení atd. Na rozdíl od ceilí tanců si setové tance udržují regionální variace ve stylu tance. Sety z Corku a Kerry se zaměřují hlavně na jigy a polky, které tak dobře hrají místní muzikanti, zatímco sety z Clare zdůrazňují reely, na něž jsou lidé z této oblasti pyšní.

Taneční školy, které se zabývají výukou irského tance, a kterých je nejvíce v Irsku a v Severní Americe, nahlížejí na irský tanec ještě z jiného úhlu. Vzhledem k tomu, že kvalita každé školy se poměřuje umístěním jejich tanečníků v národních a nadnárodních tanečních soutěžích, rozhodující jsou soutěžní kategorie. Soutěžní pravidla byla prvně kodifikována v první polovině 20. století a v jejich rámci se rozlišují individuální tance v soft shoes (měkkých botech) nebo v hard shoes (tvrdých botech) a pak figurální nebo skupinové tance.

Tance Soft Shoes

Čtyři tance soft shoes se provozují v černých botách, které mají vpředu křížené tkaničky. Tyto boty, kterým se říká ghillies, se nejvíce podobají baletním botám. Reel je první tanec, který se učí začátečníci. Tančí se ve čtyřčtvrťovém taktu a od tanečníka vyžaduje fyzicky náročný výkon. Light jig a single jig jsou ladnější a jemnější než reel. Máme-li je srovnat, větší důraz se klade na správný rytmus pohybů nohou než na výšku vykopávání nebo poskoky. Slip jig je skutečně jedinečný tanec. Je to jediná hudební forma, která je v 9/8 taktu. Je znám jako irský balet a vyžaduje jak ladnost, tak energii.

Tance Hard Shoes

Hard shoes, které se při těchto tancích používají, jsou podobné botám na step, ale NEJSOU to stepovací boty a NEJSOU to ani boty na clogging. Používají se pouze pro irský step. Mají špičku ze skelného vlákna a vysoký podpatek. Oboje se používá pro vyťukávání rytmu hudby.

Základním tancem hard shoes tanců je hard jig, který se vyznačuje ťukáním podpatkem. Hudba je v mírném 4/4 taktu. Když tanečník postoupí na úroveň začátečníka, může si vybrat mezi pomalým nebo rychlým hard jigem. Rychlý hard jig je obvykle méně náročný s jednoduššími kroky. "Rychlý" se zde vztahuje k hudbě, ne ke krokům. Naopak pomalý hard jig se tančí na pomalou hudbu, ale je obtížnější a složitější. Jakmile jednou tanečník postoupí na úroveň vítěze ceny nebo výše, nemá už možnost výběru a musí tancovat pomalý hard jig. Hornpipe je ve dvoučtvrťovém taktu. Je to nejživější z hard shoes tanců, s poslední lehkou dobou v taktu a s výrazným rytmem. Stejně jako hard jig má dvě varianty, pomalou a rychlou. Je to dobrý tanec pro všechny, kteří mají dobrý cit pro rytmus. Naučit se ho ale může být zpočátku obtížné, protože rytmus je příliš neobvyklý.

Figurální nebo skupinové tance

Figurální tance jsou jedinými irskými tanci, které obsahují pohyby rukou a paží. Tančí se v ghillies. Figurální tance se dělí do dvou skupin: tanec s choreografií a setové tance.

Tance s choreografií používají choreografii vytvořenou příslušnou školou. Patří sem two-hand reel a three-hand reel. "Two hand" nebo "three hand" se jim říká proto, že skupina sestává ze dvou, respektive tří tanečníků. Tancují se na reelovou hudbu.

Setové figure tance jsou podobné hard shoes tancům a kroky v tanci jsou pořád stejné. Stejně jako u hard shoes existuje mnoho různých setových figure tanců. Four-hand, six-hand a eight-hand mohou být reely nebo jigy podle toho, jaký tanec se tancuje.Například High Cauled Cap je setový eight-hand reel, zatímco Trip to the Cottage je setový eight-hand jig.

Převzato ze stránek klubu irských tanců Rinceoirí

Irské tance z rytmického hlediska

Z rytmického hlediska se irské tance rozlišují na reely, jigy (těch je několik druhů), hornpipy. Toto jsou druhy tanců, ve kterých se soutěží. v Irsku se, samozřejmě, tancují různé společenské tance v různých tanečních rytmech, mezi něž patří i polka. Ta se nachází hojně mimo jiné v setových tancích. Následující řádky budeme věnovat přiblížení si jednotlivých druhů tanců.

Reel

S reely se setkáme ve všech již dříve uvedených oblastech tj. v ceilí, stepových tancích, setových tancích, tancují se v měkkých i tvrdých botách. Tancuje se v 4/4 rytmu.

Původně a velice pravděpodobně jde o velmi starý skotský tanec. Jedna z nejranějších zmínek o reelu se nachází ve zprávě o přelíčení s čarodějnicemi v North Berwick v roce 1590, které popisuje, jak služebná Geilles Duncanová hrála k tanci čarodějnic reel "Commer goe ye before" na židovskou harfu (brumle). Jedna raná gaelská zmínka o reelu se vyskytuje v pochodové písni:

Reels around in endless mazes,
With the great reed pipe a-straining

Je možné stanovit přibližně dobu, kdy tato píseň vznikla, neboť se v ní zpívalo o Gillie Calumovi, hlavě klanu MacLeod of Raasay z let 1648 - 1651 jako o žijícím člověku. Reel existoval ve Skotsku v různých formách s blíže specifikovanými jmény jako threesome, foursome, sixsome a eightsome, které označují počet tanečníků. Mnohé z těchto forem jsou už zastaralé. Nejranější reel, který pochází ze středověku, byl pravděpodobně kruhový reel pro dva páry tanečníků pocházející ze západních Highlands a Isles. Pravděpodobně se tančil okolo ohně, který byl v dávných dobách středem tanečního prostoru. Ve východních Highlands a Lowlands se tancoval threesome reel využívající tzv. figure-of-eight jako travelling figure. To předpokládá, že threesome reel se vztahuje k tanci zvaném hay - tanec pro tři, který se rozšířil z kontinentální Evropy do Anglie a Skotska okolo roku 1500. Threesome reel byl postupně vytlačen tancem foursome reel (známý jako Skotský reel) prvně zmiňovaný v roce 1776 Tophamem. Zůstal populárním tancem až do období po 1. světové válce.

Hudba pro reel je rychlá s hladce plynoucím tremolovým pohybem v alla breve rytmu - 120 půlových not. Orkneye a Shetlandy mají své vlastní druhy reelů a reelových melodií. Některé z nich už jsou zastaralé. Předpokládá se, že The auld reel ze Shetlandů často s prvky nepravidelné frázové struktury, má jisté znaky příbuznosti s norským halling a dalšími skandinávskými tanci. To by mohlo podporovat domněnku, že reel je skandinávského původu. Jiná verze praví, že jde o tanec keltský, který se rozšířil ze Skotska do Skandinávie a Holandska. Reel nejvíce vzkvétal v Irsku po svém uvedení ve Skotsku v 2. polovině 18. století a nyní je oblibeným tanečním rytmem mezi instrumentalisty lidové hudby. v Severní Americe je reelová hudba obvyklým hudebním doprovodem tzv. sguare-dances, ačkoliv ve střední a jižní části USA je často znám pod jménem Breakdown nebo Hoedown.

Jig

Jig, který je nejstarším přežívajícím druhem taneční hudby, se vyskytuje ve třech formách: single jig, double jig a hop nebo slip jig. Jig se hraje většinou v poměrně svižném tempu, takže se základním kamenem jigu nestávají jednotlivé noty, ale spíše trojice. Jig je dnes charakteristický triolovým rytmem. Jeho základní taktování je tří-, šesti- či devítiosminové.

Single jig a double jig jsou psány většinou v šestiosminovém, výjimečně v tříosminovém taktu. Rozdíl mezi single a double jigem nespočívá ani tak v rytmu, ale v převládající délce not. Rozdíl mezi double jigem a slip jigem pak spočívá v počtu trojic, tvořících větší celek. Double jig v šestiosminovém taktu tak subjektivně vnímáme jako dvě trojice not a slip jig jako tři trojice not. Základní rytmické formy těchto tří variant jigu si můžeme prohlédnout na následujících ilustracích.

Sám výraz "jig" nepochybně pochází z italštiny a dokonce se objevily i domněnky, že tato hudba může mít italský původ, přicházejíc do Irska prostřednictvím italských harfeníků. Tento výklad bývá odvozen od faktu, že Carolan, fascinován italskou hudbou a její všeobecnou oblibou v Dublinu, zakončil několik svých skladeb úsekem o 16 dobách, který získal přízvisko jiga. Avšak jediným shodným prvkem mezi těmito skladbami a původní taneční hudbou je počet dob. Strukturou se liší tak radikálně, že teorie o jejich vzájemné spjatosti mohou být téměř zamítnuty. Navíc byly nalezeny důvěryhodné zdroje, které poukazují na tancování jigů v Irsku již v době, kdy byl Carolan čtyřletým dítětem. Navíc melodie podobné našim jigům se vyskytovaly v Anglii dlouho předtím, než se na britských ostrovech objevila obliba italské hudby. Co se týče melodiky, nejvíce irských jigů je samozřejmě původních. Několik málo bylo bezpochyby vypůjčeno od Angličanů, pouze některé ze Skotska. Starší z nich mohly být odvozeny ze starobylých klanových melodií. Většina z nich však byla pravděpodobně zkomponována dudáky a houslisty v 18. a 19. století.

Sedm dob, každá z nich obsahující dvě trioly osminových not a závěrečná doba obsahující jednu triolu osminových not následovaných čtvrťovou notou, je obvyklá forma double jigu. Poslední doba je dokončená úvodní notou části následující. Je poměrně obvyklé, že 2. a 3. osminka v závěrečné době jsou ve stejné výšce jako následující čtvrťová nota. Tento systém však není neměnný. Ve všech dobách se vyskytují rytmické variace, v některých případech s jemnými změnami v akcentování. Forma single jigu se liší od double jigu v tom, že prvních sedm dob se obvykle skládá ze dvou skupin, z nichž každá zahrnuje čtvrťovou a osminovou notu. Poměrně často je jedna skupina nahrazena triolou osminek. Poslední osmá doba má téměř neměnně formu tečkované čtvrťové noty a čtvrťové noty. Stejně jako v double jigu, poslední doba je zakončena úvodní notou následující části.

Hop jig neboli slip jig je v 9/8 taktu. Jednotlivé doby jsou vyplněny různými seskupeními triol osminek, čtvrťovou notou a osminkami či tečkovanými notami čtvrťovými. Poslední doba je opět běžně komponována tak, že přebíhá do následující části. Rytmické odlišnosti mezi jednotlivými typy tohoto jigu již naznačují základní rozdíly mezi kroky tanců na ně tančených. Nepochybně je zde tato hudba v nezvyklé oblibě - v Irsku bylo sebráno na několik stovek melodií - ale nejstarší tištěné anglické sbírky oplývají devítiosminovými skladbami.

Hornpipe

Jde o tanec, který se tancuje v 2/4 nebo 4/4 rytmu. Od pomalého reelu se odlišuje důrazem na 1. a 3. dobu. Předpokládá se, že název tance byl odvozen od nástroje, na který se při něm hrálo. Nemáme pro to ale žádný přesný důkaz: Nástroje obecně jmenované jsou dudy, housle a harfa a protože někde nástroje mohou získat nářeční jména, tanec je nazýván hornpipe po celých britských ostrovech. Vyvinul se z anglických scénických her. Původně ho tančili výhradně muži v tvrdých botách. Charakteristickým rysem je časté používání houpavého pohybu kotníky. Tanec hornpipe se dělí na tři typy. První je sólový tanec prováděný jednou, dvěma nebo více osobami tancujícími simultánně a nezávisle. Ve Skotsku a Walesu toto existovalo od nepaměti a v Anglii nejpozději od 16. století. v Irsku, kde hornpipe není původní, se srovnatelně vyvíjel do mistrovské úrovně. Druhým typem je venkovský kruhový tanec pro obě pohlaví v tempu hornpipe, který převládal v Anglii v 15. a 16. století a na začátku 17. století a možná později bez rozlišujícího jména. Třetí typ hornpipu je řadový country-tanec z konce 17. století v synkopovaném 3/2 rytmu vytvořený tanečními mistry pro společenské sály nebo pro soukromé ochránce (patrony, zákazníky) a někdy nazývaný " maggot" (larva, vrtoch), "delight" (potěšení), nebo "whim" (vrtoch, chvilkový nápad, těžní stroj). Jeho figurace je složitá a mohl být předváděn s hornpipeovými kroky.

Pouze tam, kde tanec přežil jako sólový hornpipe v Irsku, ho můžeme vidět na představení, ale tam se liší podle individuální záliby tak, že vzdoruje jak popisu, tak notaci.

Neexistuje žádný záznam, že by hornpipe byl původem z Irska, neexistuje ani galské slovo pro hornpipe, jig nebo reel, výrazy, které byly dříve zaměnitelné. Ale hornpipe je nyní v Irsku odlišen od jigu svým 2/4 rytmem a od reelu počtem důrazů v taktu: hornpipe má dva důrazy a reel jeden.

V polovině 17. století se country-tance typu hornpipe objevují v publikacích Johna Playforda, hudba v 2/4 nebo 3/2 rytmu byla tištěna s tanečními instrukcemi v The Dancing Master, ale i bez nich v takových instrumentálních naučných knihách jako Musick´s Delight on the Cithren (1666), Lockeova Melothesia (1673), Salterova Genteel Companion (1683) nebo Henry Playfordova kniha Apollo´s Banquet (1691). Poslední obsahuje 35 hornpipů od Purcella. Hornpipy více vesnického nebo běžného charakteru jsou obsaženy ve Wrightově Compleat Collection of Celebrated Country Dances, které následovaly jeho Pleasant Humours. Tyto tance byly ve druhé Hardyho knize popěvků (1811) popsány jako módní v Londýně. Prozkoumání těchto příkladů ukazuje, že 2/4 neboli Scots measure a pozdější 4/4 vytlačil starší, více složitě synkopovaný 3/2 rytmus.

Výuka hornpipů kočujícími tanečními mistry je popsána v literatuře. Na venkovských shromážděních předváděli jak sólové tak kolektivní tance, tanečníci postupující v řadě, každý představil část kroků žárlivě střežící jako exkluzivní osobní majetek. Od takových ukázek dovedností se hornpipe vyvíjel, často naznačený v knize popěvků pod jménem umělce. Tak například Miss Baker´s Hornpipe nebo Durang´s Hornpipe. Emmerson popsal vývoj jevištního hornpipu od konce 18. století v Británii a Severní Americe, vývoj, který přinesl tanec do povědomí lidí včetně královského stavu dříve s ním neobeznámených. Popis kroků se objevil v tanečních příručkách a podle Galliniho (1770) se cizinci hrnuli do Anglie, aby zde s velkým zájmem studovali hornpipe, který byl brán jako jedinečnost této země. Dodal, že lidé z nižších sociálních tříd užívali hornpipeové kroky v country-tancích a že jen málo anglických námořníků s nimi nebylo obeznámeno.

Ze všech hornpipů složených houslisty žádný není tak známý jako College nebo Sailors Hornpipe, jehož podkladem byla píseň Jack´s the Lad, a který je pevně spojen s dramatickým charakterem tance vzdáleného tradičnímu hornpipu.

Převzato ze stránek klubu irských tanců Rinceoirí


Uživatelský účet

   Registrace

Zapomněli jste heslo?

Soukromá inzerce

nabídka bydlení
Dobrý den,ráda bych se seznámila s někým ,kdo bydlí neb...

Diskusní fórum

05.07. - Naléhavě potřebujete peníze? M
Naléhavě potřebujete peníze? Můžeme vám pomoci!
Jste v současn...

22.06. - Zdravotnictví/ Farmacie
Dobrý den, má někdo zkušenost s prací lékárníka v Irsku? Jak se díva...

07.06. - Nabidka prace kuchare
Dobry den,
Nabizime praci kuchare/kucharky v Czechinn, temple bar, Dub...

26.05. - Seznamka / Zoznamka
Zdravím všechny pozitivní lidičky :)
19.6. Odlétám na rok do Irs...

23.05. - Cork a okolí
Ahojte, nedávno jsme s přítelkyní dorazili do Corku (Macroom) a rádi byc...

23.05. - Seznamka / Zoznamka
Originál vložil(a): niki tazz

caute vsem :) hledam kamarady,...


Copyright © Martin Loužecký, 2009—  |  O stránkách Irsko Aktuálně